Ostropestřec mariánský je rostlina, jejíž použití se datuje již do antických dob. Charakteristické červenofialové květy a bíle skvrnité ostnité listy jsou typickým znakem této byliny. K listům se váže také jedna legenda – podle ní při kojení jezulátka prý na listy této byliny spadlo několik kapek mateřského mléka Panny Marie. Na listech tak vznikly mléčné pruhy a rostlina byla nazvána mariánským bodlákem. A ostropestřec byl na světě…
Podívejte se co o ostropestřci mariánském napsala TV Nova: odkaz zde
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum (L.) Gaertner) je statná bodlákovitá rostlina s červenofialovými květy a tuhými bíle skvrnitými ostnitými listy. Pochází z teplých oblastí středozemí a u nás roste především na zahrádkách. Plody - semena jsou zdrojem silymarinu, což je komplex látek (především tzv. flavonolignanů).
Silymarin má řadu příznivých účinků, zejména však na správnou funkci jater. Vede ke zlepšení metabolismu jaterní buňky, stabilizuje její buněčné membrány, podporuje regeneraci jaterní tkáně a je výrazným antioxidantem, tzn. odstraňuje nebezpečné volné radikály. Největší oblibě se ostropestřec těšil v 16. století, kdy tehdejší léčitelé používali jeho výtažky skoro na každé „zapíchání v boku“. V pozdějších dobách se pak stal součástí téměř každého jaterního léku. Donedávna byl však ostropestřec poněkud pozapomněn a teprve v poslední době je mu opět věnována zasloužená pozornost.